Инклюзивті білім қоғам дамыту: АҚШ пен Қазақстандағы университет деңгейіндегі тіл білімі мен медиасауаттылықты интеграциялау
DOI:
https://doi.org/10.52536/3006-807X.2025-1.005Кілт сөздер:
оқытушылардың көзқарастары, тіл үйрену, медиасауаттылық, әлеуметтік инклюзия, тұрақты білім беру, салыстырмалы зерттеуАңдатпа
Аталмыш зерттеу медиасауаттылықты университет деңгейіндегі тіл біліміне интеграциялауды қарастырады. Ол АҚШ пен Қазақстандағы тіл оқытушыларының көзқарастарын салыстыра отырып, олардың сыни ойлау және медиамен жұмыс істеу дағдыларына тең қол жеткізу арқылы инклюзивті білім қоғамдарын дамыту әлеуетін зерттейді. Зерттеудің мақсаты – оқытушылардың медиасауаттылықтың маңыздылығын қалай бағалайтынын, оның интеграциялану деңгейін және олар тап болатын әлеуметтік және институционалдық қиындықтарды анықтау. Сауалнамаға негізделген салыстырмалы тәсіл қолданылып, медиасауаттылықтың маңыздылығы, интеграция тәжірибелері, кедергілері және артықшылықтары туралы деректер АҚШ пен Қазақстандағы тіл оқытушыларынан жиналды. Бұл деректер екі білім беру контекстінің салыстырмалы талдауын ұсынды.
Нәтижелер елдер арасындағы айтарлықтай айырмашылықтарды көрсетеді. АҚШ-тағы оқытушылар медиасауаттылықтың институционалдық құрылымдар арқылы жоғары деңгейде интеграцияланғанын атап өтсе, Қазақстандағы әріптестері ресурстардың шектеулігі, жеткіліксіз дайындық және цифрлық теңсіздік сияқты қиындықтарға тап болады. Осы кедергілерге қарамастан, екі елдегі оқытушылар да медиасауаттылықты сыни ойлау, әлеуметтік хабардарлық және белсенді азаматтықты дамытуға арналған қуатты құрал деп таниды.
Бұл салыстырмалы талдау медиасауаттылықтың цифрлық алшақтықты жоюға, әділ білім беруді ілгерілетуге және студенттерді біліммен бөлісетін тұрақты қауымдастықтарға белсенді қатысуға дайындауға әлеуетін көрсетеді.
Әдебиеттер тізімі
Buckingham, D. (2007). Media education goes digital: an introduction. Learning, Media and Technology, 32, 111–119.
Coşkun, H. (2021). Media as a Learning-Teaching Tool in the Context of Media Literacy from Turkish Language Teacher Candidates’ Perspective. International Journal of Education and Literacy Studies, 9(4), 93–117. https://doi.org/10.7575/aiac.ijels.v.9n.4p.93
Gabdullina, Z. Yelubayeva, P., Nemtchinova E., Kunakova, K., & Kulzhanbekova, G. (2024). Integrating Digital Authentic Materials in ESP Classrooms: Effects on Kazakh Students’ Language Proficiency and Student Engagement. Forum for Linguistic Studies, 6 (4).
Godwin-Jones, R. (2021). Evolving technologies for language learning. Language Learning & Technology, 25(3), 6–26. http://hdl.handle.net/10125/73443.
Hajar, A., Batyrkhanova, G., & Manan, S.A. 2024. Understanding challenges, investment, and strategic language use of postgraduate students in an English-medium university in Kazakhstan. Asian Englishes, 26(1), 216–232. https://doi.org/10.1080/13488678.2023.2216868
Hobbs, R. (2020). Propaganda in an age of algorithmic personalization: Expanding literacy research and practice. Reading Research Quarterly, 55(3), 521–533. https://doi.org/10.1002/rrq.301.
Hobbs, R. (2021). “A most mischievous word”: Neil Postman’s approach to propaganda education. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review. https://doi.org/10.37016/mr-2020-65
Jenkins, H. (2006). Convergence Culture: Where Old and New Media Collide. New York, United States: New York University Press. 318p.
Jenkins, H., Purushotma, R., Weigel, M., Clinton, K. & Robinson, A. (2009). Confronting the Challenges of Participatory Culture: Media Education for the 21st Century. Cambridge, United States: The MIT Press. Retrieved January 25, 2023, from https://archive.org/details/9780262513623
Jolls, T. & Wilson, C. (2014). The Core Concepts: Fundamental to Media Literacy Yesterday, Today and Tomorrow. Journal of Media Literacy Education, 6(2), 68–78. http://dx.doi.org/10.23860/JMLE-2016-06-02-6
Kellner, D. (2021). Digital technologies, multi-literacies, and democracy: Toward a reconstruction of education. In: Technology and Democracy: Toward a critical theory of digital technologies, technopolitics, and technocapitalism. Medienkulturen im digitalen Zeitalter. Springer VS, Wiesbaden. https://doi.org/10.1007/978-3-658-31790-4_10
Masterman, L. (1989). Media Awareness Education: Eighteen Basic Principles. Retrieved April 6th, 2024, from http://www.medialit.net/reading-room/mediaawareness-education-eighteen-basic-principles.
Pegrum, M. (2019). Mobile lenses on learning. Springer Singapore.
Pennington V., Howell E., Kaminski R., Gazioglu M., & Cole M. (2024). Multilingual teaching and digital tools: the intersections of new media literacies and language learning. Journal for Multicultural Education, 18(1/2), 126–138. https://doi.org/10.1108/JME-09-2023-0092
Potter, W.J. (2022). What Does the Idea of Media Cultivation Mean? Journal of Broadcasting & Electronic Media, 66, 540–564.
UNESCO (2018). Issues and trends in Education for Sustainable Development. Ed. by Leicht, A.; Heiss, J. & Byun, W. J. Paris, France: UNESCO, 2018. https://en.unesco.org/sites/default/files/issues_0.pdf
Westman P. (2019). Using Critical Media Literacy to support English Language Teaching and Practice. H2D|Revista de Humanidades Digitais, 1(1). https://doi.org/10.21814/h2d.242
Yeh, E., & Swinehart, N. (2022). Social media literacy in L2 environments: navigating anonymous user-generated content. Computer Assisted Language Learning, 35(8), 1731-1753. https://doi.org/10.1080/09588221.2020.1830805
Yelubayeva P., Kudyarova S. & Kulzhanbekova G. (2023a). Incorporating media literacy into foreign language classrooms to advance Kazakh students’ critical communication skills. Proceedings of the Asian Conference on Education 2023, 1013–1025. https://doi.org/10.22492/issn.2186-5892.2024.86
Yelubayeva P., Tashkyn, E., & Berkinbayeva, G. (2023b). Addressing challenges in Kazakh education for sustainable development. Sustainability, 15(19), 14311; https://doi.org/10.3390/su151914311
Жүктеулер
Жарияланды
Журналдың саны
Бөлім
Лицензия
Авторлық құқық (c) 2025 Елубаева П., Фленникен Л., Оуэн Т., Габдуллина Ж.

Бұл жұмыс Creative Commons атрибуты бойынша лицензияланған. 4.0 Халықаралық лицензия.

Open content is licensed under the CC-BY